Sokolovsko - těžba uhlí

POPIS DRÁHY

Těžba uhlí na Sokolovsku, probíhá v povrchových dolech - tzv. těžebních jámách. K dopravě vytěženého uhlí a skrývky byl postaven rozsáhlý železniční systém, který byl kromě normálněrozchodných tratí tvořen sítí úzkorozchodných drah o rozchodu 900 mm. K dopravě zde sloužily z počátku parní lokomotivy různých výrobců, později parní lokomotivy BS200 z ČKD. V padesátých letech došlo k elektrifikaci této úzkorozchodné sítě a byly sem dodány elektrické odklizové lokomotivy typu 17E, které zde vydržely až do konce provozu. Společně s nimi zde byly provozovány lokomotivy T29, což byla úzkorozchodná varianta lokomotiv T212.0. Vozy pro dopravu těženého materiálu byly oboustranně výsypné nebo jednostranně výklopné.

Celý systém úzkorozchodných drah se skládal ze stálých traťových kolejí o celkové délce asi 250 km a pohyblivých větví, které se nacházely v dobývacích prostorech a překládaly se dle potřeby těžby. Prakticky celý systém výjma některých servisních kolejí byl elektrifikován napěťovou soustavou 1500 Vss. Provoz byl řízen z 25 dopraven se zabezpečovacím zařízením. Svou rozlohou, celkovou délkou kolejí, rozsahem provozu i množstvím přepraveného materiálu se jednalo o jeden z největších úzkorozchodných provozů v Československu.

Postupný útlum těžby spolu s plánovaným přerozchodováním části úzkorozchodné sítě na normální rozchod však vedl k zastavení provozu této úzkorozchodné dráhy. Dne 23. března 2003 byl vypraven poslední vlak s uhlím. Následně probíhala postupná demontáž až do úplné likvidace kolejového systému. Posledním pozůstatkem kdysi velkolepého provozu zůstává zbytek kolejové sítě v areálu Svatavských strojíren, kde byly dříve dílny pro údržbu lokomotiv a vozů.